27.08.2014 11:09

Okružní trasa „Jílovské vyhlídky“ - inspirace k jarnímu výletu

Město Jílové leží ve zvlněné krajině dolního Posázaví. Chci vás pozvat na jarní výlet po místech s krásnou vyhlídkou na všechny světové strany kolem dokola tohoto bývalého zlatohorního města, po trase „Jílovské vyhlídky“, kterou v letech 2001-2002 vyznačil Okrašlovací spolek v Jílovém. Tato okružní trasa má severní a jižní větev. Každá z větví měří asi 8km, jejich spojka 2km. To umožňuje dva samostatné výlety po 10ti km. V terénu je trasa značena červenobílým úhlopříčně děleným čtvercem. Krása krajiny, kterou tato trasa vede, má v sobě jeden chmurný tón: Je vážné nebezpečí, že během následujících osmi let ustoupí plánované dálnici D3.

Východiskem naší trasy je informační panel na náměstí u kostela sv.Vojtěcha. Odtud branou pod muzeem dojdeme k rozcestníku obou větví. První zastávkou na jižní větvi je mýty opředená Boží skála s křížkem na skalním výchozu, z níž je malebný pohled na jílovské kostely a radnici. Z další cesty mezi poli se otevře pohled na Požárské lesy s Kněží horou na východě a Středočeskou pahorkatinu s Chlumem a Neštětickou horou na jihu. Z lavičky u kříže na rozcestí vidíme hřeben Zlatých hor se stopami po středověké těžbě. Tam míří naše trasa po překročení údolí s potokem a silnicí k nádraží. Údolím „V rejžích“ vystoupáme od lesní tůňky až k hornické výklenkové kapli sv.Anny. Z jejího okolí se otevře pohled na Sázavu k Týnci.Na vrchu Pepři je na stožáru mobilního operátora veřejně přístupná rozhledna, s krásným panoramatickým rozhledem. Na zábradlí plošiny jsou panely s obrázky a popisem.
Po průchodu osadou Studené naše trasa silnicí na Luka pod Medníkem vede v ose plánované dálnice D3, která má sloužit tranzitnímu spojení severu a jihu Evropy. Od lavičky „U obrázku“ se opět potěšíme pohledem na Středočeskou pahorkatinu průhledem Kocourským údolím. V jeho dolní části je veřejně přístupný středověký důl sv.Josefa, který můžete navštívit příště. Nyní však pokračujeme k severu a pod silnicí zvážíme odbočení k nejstaršímu stromu v regionu, dubu, který na kdysi zlatonosné strouze Hodavě od 17.století vyznačoval roh hranice arcibiskupského panství. Na dalším rozcestí pod Skalkou končí jižní větev.
Spojkou přes Svatováclavské Lázně (klasicistní kaple s novogotickým oltářem s obrazem sv. Václava na bělouši od Inky Delevové a pramenem, pokládaným podle tradice za léčivý) je možno se vrátit podél mokřadu a nádrže s vzácnými obojživelníky na náměstí v Jílovém. Nebo vlevo pokračovat severní větví okruhu. Odměnou vám bude krásná, panoramatická vyhlídka ze Skalky. V popředí lesy Horních a Dolních Ostřetin, vrch Ďábel u Petrova a údolí Zahořanského potoka. Na obzoru zleva Hřebeny, Cukrák, keltské hradiště na Závisti, Petřín a Hradčany, za nimi Říp a za dobré viditelnosti další severočeské hory.Na Skalce Okrašlovací spolek umístil v roce 2007 lesní altán. Dále naše trasa prochází osadou Kamenná Vrata. Odbočením vpravo míjíme vlevo domek, v němž loni zesnulý hudební skladatel Zdeněk Lukáš, čestný občan Jílového, komponoval skladby, které jsou na repertoáru světových orchestrů. Tento domek leží v ose plánované dálnice D3. Cestou po vrstevnicové cestě podél horní části Kamenných Vrat, si místo jejich dolní části po levé ruce představte onu nekonečnou řeku kamionů na plánované dálnici. Při výjezdu z tunelu pod lesem Dubík se jim otevře opravdu krásný pohled na přírodní park Střed Čech, na obzoru pak Brdy a Hřebeny.
Lesem, se staletými buky, dojdeme k Sirotčí strouze, opředené pověstí o zlé maceše. Odtud vystoupáme na nejvyšší bod trasy Lipový vrch v osadě Radlík a po překročení silnice podél nově vznikající obytné zástavby sestupujeme k rybníku Ráček ve stínu starých stromů. Potoční nivou dojdeme do Chotouně, kde uvidíme mlýnské kolo někdejšího Přibíkova mlýna, a kované mřížoví, vyrobené podle francouzké předlohy z 18. století v Belgii. V Přibíkově mlýně je nyní restaurace, u ní začíná (a končí) 8km dlouhý modro-bíle značený okruh přes Kněží horu (488m.) a štolu v Halířích. Z Chotouně vystoupáme k poslední Jílovské vyhlídce , lavičce na Rakovce. Od ní vidíme vrch Drnku a hřeben Požárských lesů. Vpravo pak poznáváme Boží skálu, první z navštívených vyhlídek. Kolem školy a pily se vracíme k rozcestníku v parku za muzeem.

S přáním hezkého počasí a pozdravem „Zdrávi došli“                       Otakar Šmíd

—————

Zpět