26.08.2014 10:01

Trasa dálnice D3 přes Dolní Posázaví není výmyslem současného konzumního trendu

Naše společnost vyžaduje čerstvé rohlíky v každou denní dobu a domek se zahrádkou pro každého, kdo složí na stůl zálohu na hypotéku. D3 není ani pomýlenou vizí komunistického plánování. Její nelogické vyboulení do Dolního Posázaví je totiž výsledkem snahy nacistů poněmčit za druhé světové války český venkov.

Ve třicátých létech 20 století se v Československé republice plánovala západo-východní dálnice z Plzně až do Užhorodu na Podkarpatské Rusi, aby hospodářsky i správně navzájem přiblížila nesourodé oblasti státu. O severo-jižním spojení, předchůdci D3, se neuvažovalo. Po připojení Rakouska k Říši se však objevila dálnice Drážďany-Linec přes Čechy mezi plánovanými říšskými dálnicemi. Krátce po odstoupení Sudet Mnichovskou smlouvou, podepsala okleštěná Česko-Slovenská republika smlouvu s Německou říší, podle níž Německo postaví na své náklady tuto dálnici na Českém území a říšští občané na ní budou požívat právo exteritoriality. Dálnice měla Prahu míjet východně a do Dolního Posázaví by se nedostala.  Tam ji situovaly až plány na germanizaci Neveklovska v době okupace a války.
Válečné plány dálnice, spolu s vojenskými objekty v Posázaví, převzala Varšavská smlouva do svých strategických plánů v 60.létech.
Konkrétní projekt D3 vznikl v 80. létech a byl zanesen např. v automapě z roku 1992. Porevoluční zastupitelstva některých obcí ještě stačila lobováním pozměnit dílčí úseky, například  jílovské zastupitelstvo dálnici přesunulo přímo do středu osady Kamenná Vrata, obývané v té době chataři a tudíž voličsky nezajímavé.

V polovině 90 let Klausova vláda, v rámci „úsporných balíčků“, na návrh  ministra ŽP Skalického dálnici D3 vyřadila ze sítě dopravní infrastruktury s tím, že úlohu dálkové dopravy na jih od Prahy převezme rychlostní silnice R4, s napojením na Písek a České Budějovice. Dnes této silnici stačík dokončení málo. Nespěchá se však s ní, aby nepominul tlak na stavbu D3 ve Středočeském kraji.
Zemanova vláda v době opoziční smlouvy pod lobbyistickým tlakem, většinou jednoho hlasu, vrátila D3 do dálniční sítě. Sdružení obcí KLID, ve spolupráci s MŽP, zadalo atelieru Promika studii alternativní trasy, vedené tam, kde jsou skutečné zdroje a cíle dopravy na Benešovsku. Tato alternativní trasa by překřížila dálnici D1 a napojila se na východní segment Pražského okruhu. Středočeský krajský úřad přiměl obce, aby pro variantu vedenou Dolním Posázavím zajistily územní rezervu ve svých územních plánech. Tím byly všechny ostatní, levnější a šetrnější, alternativy znevýhodněny, vzhledem k intenzivní výstavbě v okolí Prahy.
                                                                                                           Otakar Šmíd

—————

Zpět