18.09.2014 11:24

Zrušení základní školy v ZŠMŠ „Pod školkou“

Zastupitelstvem města rozhodlo o zrušení školy i přes nesouhlas zastupitele za SZ Pavla Hrabce v lednu 2013. Spor byl tehdy prezentován vedením města jako volba mezi prominentní malotřídní základní školou pro několik desítek dětí a nutným navýšením kapacity školky. Stejně tak se ale můžeme ptát, zda si město Jílové nezaslouží mít oproti jiným obcím také alternativní školu s jiným stylem výuky, než umožňuje klasické zařízení? Právě možnost volby, rodinné prostředí a bezprostřední zapojení rodičů byly hlavní přidanou hodnotou zrušené školy.

Celý proces zrušení základní školy, ale ukázal ještě 2 závažnější věci: špatný styl jednání vedení radnice s dotčenou veřejností a podcenění nárůstu počtu dětí při plánování výstavby rodinných domů (více na http://www.jilovezeleni.cz/).

Nastíněný problém komunikace radnice spočívá především v postoji, že vedení radnice nebylo v případě zrušení základní školy přístupno žádným kompromisům. Zrušení školy bylo provedeno v polovině školního roku a argumentace dotčených rodičů nebyla na zastupitelstvu města přes kvalitní zpracování brána v potaz. Rodiče nabízeli možnost získání části prostředků na provoz školy nebo na pronájem prostor, ale bohužel ani zde město nenabídlo žádnou z variant, např. využitím prostor v obecním domě. Celé zasedání působilo dojmem, že věc je uzavřena předem a o věcnou diskusi nebo argumentaci vedení města vlastně nestojí.

 Právě tento signál od vedení města považuji osobně za velmi špatnou vizitku. Přestože se jednalo o řádově desítky dětí ze zrušené školy, tak jejich rodiče prokázali v její historii značnou aktivitu a zapojení do činnosti školy a tím i do veřejného života a dění ve městě. Právě takové občany by vedení města mělo jednoznačně podporovat, i když zrovna vedení radnice nemusí vždy tleskat.   

Druhým problémem je dle mého názoru špatná práce vedení města při plánování zástavby a odhadu potřebných míst v mateřské školce. Je samozřejmé, že odhady pouze z dat o obyvatelstvu jsou obtížné kvůli stěhování obyvatel, ale přesto se dají využít. Díky využití dat ČSÚ lze pak lépe předpovídat nárůst počtu dětí v příslušném věku. Je také jasné, že tento nárůst počtu dětí nemusí být trvalý a zřejmě částečně odezní se stárnutím silných ročníků 70. let. Proto považuji zrušení ZŠ za chybu také proto, že řeší problém míst dětí ve školkách sice nejrychlejším způsobem, ale bez znalosti o tom, o jak velký problém se jedná a zda by nebylo lepší využít některé jiné řešení (stávající prostory obce, mobilní dočasnou třídu kontejnerového typu).

kontextu nedostatku míst ve školce, který tak často skloňovalo vedení města na stránkách JN, pak působí velmi paradoxně znění změny územního plánu č. 2 ze začátku funkčního období paní starostky z roku 2011. Zde se pod bodem 9 mění plocha vymezená dříve na školku na plochu čistě obytného zemí. Takový přístup bohužel jistě přinese další problémy a další vedení města bude muset v novém územním plánu řešit, zda se nemá postavit ještě další školka, která by uspokojila poptávku z výstavby nových rodinných domů. V této souvislosti pak zrušení desítky let fungující malotřídní základní školy vypadá jako smutné memento špatného a pouze dočasného řešení vedení radnice.

Proto s tímto přístupem k plánování zástavby nesouhlasím stejně jako se stylem argumentace současného vedení radnice při projednávání problematických témat. Prioritami SZ je omezení nových zastavěných ploch v územním plánu s ohledem na začlenění ploch sociálních služeb a veřejné zeleně. Vzhledem ke stylu debaty s veřejností upřednostňujeme včasné informování a věcnou diskusi nad více variantami řešení.

 

Jan Stachura, SZ 

—————

Zpět